Síň slávy

Julius Braun  -   hlavní iniciátor při zakládání Sparty Strupčice v roce 1931 a první předseda, výrazná osobnost jak na hřišti, tak mimo něj, výborný střední záložník

Antonín Najman –  jeden ze šesti zakládajících členů klubu v roce 1931,  v ustavujícím vedení klubu zastával funkci pokladníka, hrával na postu stopéra, trenér a dlouholetý obětavý funkcionář.

Antonín Hudík – zakládající člen klubu, v ustavujícím výboru Sparty vykonával funkci sekretáře, výborný brankář, před příchodem do Strupčic chytal v Chomutově.

Josef Kvášovský – jeden z nejlepších hráčů poválečného období, zapálený funkcionář, který se fotbalu dokázal upsat naplno.  

František Khün – obětavý činovník, dlouholetý hráč poválečné éry, později pravidelný dopisovatel  a fotograf hlavně do sportovní rubriky novin. I po odstěhování ze Strupčic na klub a své spolupracovníky nezapomněl.

Bohumil Brzoň – bývalý vynikající hráč a pak dlouholetý správce hřiště, několik let zastával funkci předsedy klubu

František Šťastný – dlouholetá jednička v brance strupčického mužstva  v padesátých letech historie klubu.

Jiří Zimák –  vynikající útočník na postu levého křídla, později trenér mládeže a trenér týmu dospělých, které přivedl v roce 1967 do I. A třídy.

Ondřej Klicpera – skvělý ve hře hlavou na postu předstopéra, pravidelně nastupoval v základní sestavě týmu, který hrál krajskou soutěž.  V dresu Strupčic odehrál 683 zápasů.

Emil Luxík –  pracovitý záložník nebo obránce, později trenér mládeže, správce hřiště a neúnavný brigádník na všech sportovištích. Odehrál 314 utkání

Jaroslav Jochman starší – dlouholetý funkcionář, aktivně pracoval ve vedení tělovýchovné jednoty, jejíž hlavním sportem byl fotbal. Měl velkou zásluhu na výstavbě nových kabin.

Jan Marko starší – dlouholetý funkcionář, později, v první polovině sedmdesátých let, předseda fotbalového klubu. Jeho podíl na výstavbě nových kabin ve druhé polovině šedesátých let byl zcela mimořádný.

Hugo Štěpánek – nejstarší žijící člen SK Strupčice, nejlepší záložník poválečného týmu pověstný výbornou přihrávkou, odehrál také několik utkání v krajských soutěžích koncem šedesátých let v době, kdy mu bylo 42 let. Patřil mezi klíčové postavy strupčického fotbalu padesátých a šedesátých let. Byl správcem hřiště, hospodářem, jednatelem i předsedou klubu. Podařilo se mu jako jedinému zdokumentovat historii klubu od konce války do první poloviny sedmdesátých let. Po ukončení činnosti ve vedení klubu u fotbalu zůstal jako vedoucí staré gardy, a to až do roku 2004.  Neúplné statistiky mu napočítaly 457 odehraných utkání .

Ladislav Močko – nesmlouvavý stopér, osobnost týmu, který postoupil v roce 1967 poprvé do krajské soutěže, v té době působil jako ředitel místní školy. Odehrál  502 zápasů. Po skončení kariéry se aktivně podílel na chodu mužstva staré gardy.

Heinz Müller – jeden z nejlepších střelců osmdesátileté historie klubu, vynikající  útočník v šedesátých a na začátku sedmdesátých let do doby, než se odstěhoval do zahraničí. Odehrál 367 zápasů.

Reinhold Harant – jeden z nejlepších brankářů historie klubu v šedesátých a počátkem sedmdesátých let do doby, než se odstěhoval do zahraničí. Nastoupil celkem ve 247 utkáních.

Jaroslav Hess – rychlý, levonohý obránce, člen týmu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, mimo hřiště pověstný svým nenapodobitelným humorem. Celkem odehrál 288 utkání.

Jiří Skalický – rychlý a technický levý křídelní útočník. Odehrál v dresu Strupčic 514 utkání, po skončení kariéry se aktivně podílel na práci pro klub. Velký podíl měl na prvním zatravnění hřiště.

Jan Petro – člen týmu ze 60. a 70.let,  do současnosti  nejlepší střelec historie klubu, postrach všech brankářů.  Vstřelil  v dresu Strupčic neuvěřitelných 541 branek a odehrál celkem 600 utkání.

Petr Šnajdr – levý křídelní útočník i velmi dobrý brankář, člen týmu ze 70. a 80.let, odehrál v dresu Strupčic 200 mistrovských utkání, v 90.letech ještě vypomáhal jako brankář.  V minulosti kronikář klubu. Nyní se již několik let věnuje mládeži a přípravě brankářů v mužstvu dospělých.

Alois Římal  – vynikající fotbalista proslulý svým přehledem na hřišti a chytrou hrou ze středu pole, jedna z největších osobností  týmu ze 70. a 80. let, jak na hřišti i mimo něj, který několik sezón nepřetržitě hrál krajské soutěže. Odehrál v dresu Strupčic 726 utkání.  Byl dlouholetým  řidičem klubového autobusu, řadu let pracoval také ve vedení klubu. Po skončení kariéry se aktivně podílel na chodu mužstva staré gardy.

Jaroslav Vostrý –  pravý křídelní útočník využívající své rychlosti, jedna z velkých osobností  týmu v 70. a 80. letech, v krajských soutěžích nastupoval od roku 1968. Odehrál  679 utkání.  Po skončení hráčské kariéry se začal věnovat trenérské práci, nejprve u mládeže, kdy přivedl mužstvo dorostu do krajské soutěže, v této době současně trénoval také mužstvo dospělých. Je členem realizačního týmu trenérů, který přivedl dnešní mužstvo až do krajského přeboru.  Ve vedení SK pracuje téměř 40 let, z toho přes 20 let zastával funkci předsedy, později jednatele. Od roku 1996 shromažďuje a zpracovává údaje do  kroniky klubu. Byl členem VV ÚKFS  v letech 2002 až 2006, je členem VV Okresního fotbalového svazu od roku 1998, ve kterém v současné době zastává funkci předsedy. Ani na těchto pozicích ale na svůj mateřský klub nezapomíná.

Jaroslav Juliš – důrazný předstopér mužstva, hrajícího krajské soutěže v 70-tých  a 80-tých letech,  houževnatý fotbalista s vysoko postaveným práhem bolesti. V dresu Strupčic odehrál  441 zápasů.

František Juliš – člen týmu hrajícího krajské soutěže v 70-tých  a 80-tých letech.  Jeden z nejlepších brankářů historie strupčického fotbalu. Odchytal  552 zápasů.

Josef Pěnkava – výborný středopolař operující na velkém prostoru, jedna z velkých osobností týmu ze 70. a 80. let, který hrál několik sezón nepřetržitě krajské soutěže.  Odehrál v dresu Strupčic  570 utkání, hrál v mistrovské soutěži ještě v 51 letech.  Dlouholetý obětavý funkcionář, správce hřiště, jednatel, řidič klubového autobusu, trenér. Zcela zásadně se podílel na změnách, týkající se vybavení našeho fotbalového hřiště v posledním desetiletí, počínaje oplocením a konče světelným ukazatelem skóre.

Zdeněk Vostrý -  levý křídelní útočník, vynikal chytrou hrou a velmi přesnou přihrávkou. Člen týmu ze 70. a 80. let, který hrál několik sezón nepřetržitě krajské soutěže. V dresu Strupčic odehrál  397 zápasů.  Od roku 1997 trénuje mládež ve Strupčicích. Většina fotbalistů mužstva, které letos slaví postup do krajského přeboru, začínala pod jeho vedením. On dokázal začínajícím fotbalistům vštípit ty správné fotbalové základy, na kterých bylo pro další trenéry radost stavět.

Jiří Ostapčuk – Jeden z nejtechničtějších hráčů historie klubu, člen týmu ze 70. a 80. let, který hrál několik sezón nepřetržitě krajské soutěže.  Později působil také v týmu okresního přeboru v 90-tých letech. Jeho fotbalovou kariéru poznamenalo vleklé zranění páteře. V dresu Strupčic odehrál  338 mistrovských zápasů. 

Milan Šesták -  člen týmu ze 70. a 80. let, který hrál několik sezón nepřetržitě krajské soutěže.  Později působil v týmu okresního přeboru v 90-tých letech. Velice aktivně se zapojoval do brigádnických aktivit na hřišti. Několik let  se věnoval trenérské činnosti u mužstva dospělých. V dresu Strupčic odehrál  408 mistrovských zápasů. 

Josef Diviš – fotbal hrával převážně v mládežnických mužstvech, na vedení klubu se podílel jako funkcionář. Po řadu let zastával funkci předsedy klubu. Byl velmi aktivní v brigádnické činnosti.

Jaroslav Hála – fotbal hrál za mládežnická mužstva, později pracoval jako funkcionář, nejprve jako člen výboru klubu, později na pozici předsedy revizní komise. Po řadu let zastával funkci správce hřiště, koncem osmdesátých let vedl mužstvo dospělých.

Eva a Jaroslav Binderovi – do práce pro klub se zapojili záhy po svém příchodu do Strupčic. Správce na hřišti a práce spojené s údržbou fotbalových rekvizit už vykonávají téměř dvě desetiletí, nejdéle v historii klubu. Ke svým povinnostem přistupují s maximální odpovědností.

Jan Demjanovič – bývalý hráč SK Strupčice, výborný středopolař, jeho fotbalové kariéře se postavilo do cesty vážné poranění kolena. Na svůj mateřský klub a obec, ve které vyrůstal, nezapomněl, a z pozice vrcholného manažera akciové společnosti Severočeské doly se velmi významně podílí na zajištění provozu klubu v posledních letech.